Známé zelené dveře roztomilého domečku v areálu stáje Lipina povědomě zavrzaly, ale dnes se již neozývá ruch, hlahol, hlasitý smích a vzrušený hovor našich táborníků. Dokonce ani neslyším sobotní vysavač a zvuk prášení koberců a před domečkem se dnes nehromadí skupinky dětí s rodiči, kteří by si spěšně podávali dveře se smíchem se mačkali u baru s usměvavou Lenkou vyplňující nějaké formuláře. Kromě hlasitého ticha a podzimního větru venku neslyším nic a domek mi připadá najednou tak smutně prázdný. Pojďme si připomenout nejkrásnější zážitky letošního uplakaného léta, proslulou Velkou hru a boje o poklad, ale hlavně ty nezapomenutelné chvíle v sedle ušlechtilých koní!
Kromě drobných kosmetických změn v řadách vedoucích a mnoha nových tváří mezi milými táborníky se letošní ročník táborů v sedle nesl v duchu velkých změn, inovací a propracovaných detailů, které jsme za ty roky takzvaně „vychytali“, odstranili všechny mouchy (kterých bylo opravdu jen velmi málo) a dotáhli tak organizaci táborů téměř k dokonalosti.
Samozřejmě, změny se netýkaly jen propracovaného jídelníčku (zde je třeba poděkovat Lence za skvělou péči o naše žaludky), ale hlavně a především to byl nový vynález, který opět vyplodila Lenka ze své neutuchající studnice nápadů. Jak už všichni nadšení soutěžící tuší, nejedná se o nic jiného než o VELKOU CELOTÁBOROVOU HRU, která se setkala s ohromným ohlasem a podnítila naše táborníky ke zdravé soutěživosti, snaživosti a píli v sedlech. Vždyť kdo by nechtěl získat čestnou zlatou medaili a zvítězit se svým družstvem? Se spoustou nepřeberných detailů byla hra už po prvním úspěšném týdnu hlavním tématem u večeří a vedoucí družstev promýšleli taktiku boje. Netřeba připomínat, že všichni členové družstva byli vybaveni nádhernými tričky v barvě svého teamu s roztomilými koníky ruční výroby našich předních stájových malířů (Eliška a Míša).
Nemůžu také opomenout táborovou „klasiku“ : množství her, zábavy a legrace, skvělé jídlo, přátelské stolování a téměř individuální přístup vedoucích, osvědčené Luhačovické výlety, procházky, lístečkové hry, hra o poklad, služby v kuchyni, ale především krásné koně a hříbátka, trpěliví koňští učitelé a ušlechtilí krasavci, kteří naše milé táborníky učili jezdit a zprostředkovávali ty nejkrásnější letní zážitky.
Zvláštním zpestřením letošních táborů byla dlouho očekávaná návštěva téměř dospělých táborníků, kteří se rozhodli naučit se jezdit na koni. Překvapili nás i ti, kteří za rok tolik vyrostli, zlepšili se nebo výrazně změnili, dokonce i staří známí divoši už letos působili jako milí mladí pánové s slečny. :o)
A během toho letního shonu jsme ještě stíhali trénovat naše dostihové naděje, což byl pro táborníky zase trochu jiný pohled. Něteří dokonce mohli okusit požitek z jízdy na závodníkovi.
Všichni budeme určitě rádi vzpomínat na Lenčiny kulinářské dobroty, Františkovy vtípky, Petiny úctyhodné učitelské schopnosti, Eliščin úsměv, Jančiny a Milčovy hlášky, Míšino kreslení, a samozřejmě naše milé každoroční východočeské hosty, takřečené Hady!
Bylo toho letos opravdu hodně. A kdo chce toto všechno zažít, ať se nezapomene včas přihlásit na další ročník našich táborů- PRÁZDNINY V SEDLE 2006, který určitě bude ještě lepší. Nachystáme si pro vás zase něco nového, takže se bude na co těšit!