26.11.2008

Bysomanova

26.11.2008

Tak už nám asi doopravdy začala zima. A jak se to pozná? Přece podle toho, že začneme na noc zavírat VŠECHNY koně do stáje. Ráno je sice zase pěkně šibujeme ven, ale i tak máme, díky jejich nočnímu pobytu pod střechou, na půl dne o zábavu postaráno. Pro ty, kteří si neumí představit, co to znamená: úklid boxů i volného ustájení, ve kterých naši miláčci do rána přetvořili neuvěřitelné množství sena (asi 250 kilo denně) a nějaký ten oves s granulkami na ještě větší množství změti pilin a kobyláků, kteroužto musíme každý den v rámci ušetření materiálu jako Popelky přebrat. :o) No nic, bereme to jako úžasnou posilovnu. Těla i ducha! To byste se divili, co všechno dokážu při takové práci vymyslet! :o)

Jak jste si už určitě přečetli, máme nového závodníka. Banzaie. Je to první dostihový kůň ve stáji, který nepatří přímo mně, :o)) ale má svého majitele. Všichni věříme, že mu bude koníček dělat jen samou radost. Zatím se Banzai jeví jako naprosto pohodový koník jak na boxe, tak i na pastvině ve stádě. První dva dny se sice „domorodcům“ zdál poněkud podezřelý, protože vzhledem k naprosto bláznivému počasí chodil zabalený od hlavy po paty v nepromokavé teplé dece, která navíc lehce šustí. :o) A protože máme stále na paměti situaci, kdy koně ze zvědavosti rozebrali na jednotlivé díly střihu deku, ve které svého času chodila zabalená ostříhaná Aircraft, drželi jsme na pastvině nepřetržité hlídky. A málem umrzli. Poslední dva dny se oteplilo, tak milého nováčka lehce otužujeme. No, nemá to teď na zimu v horách vůbec jednoduché, ale protože je naštěstí nadšený jedlík, věřím, že se nám v brzké době podaří nabalit na něj chybějící kilogramy (asi tak 80-100 kilo), aby se po Vánocích mohl bez problémů zapojit do „pracovního“ procesu.

O víkendu jsme odstavili a odvezli hříbata Sáry a Agáty. Ivan nastoupil do přepravníku s přehledem profesionála, zato Kedžitka málem rozsadila celý vozík, když se jí podařilo vcouvat pod zadní příčku tak, že ji měla až na zádech. Hysterka po mamince! Nicméně oba dorazili ke svému majiteli naprosto v pořádku a už si užívají ve společnosti dalších hříbat. Zato naše dvě matky neustále koncertují a volají své zatoulané potomky. Taky je to jednou přejde! :o))

Komentáře

Komentáře