14.1.2013

Bysomanova

14.1.2013

Do nového roku přeji nám všem, abychom byli alespoň z poloviny tak dobří, jak si o sobě každý myslíme. :o)

Nějak moc rychle mi ten minulý rok utekl. Pravda, jarní potěšení v podobě hlídání nastávajících koňských maminek se mi loni vyhnulo obloukem, zato letos se budu muset odstěhovat do stáje hned ve čtyřech případech. Pokud všechno proběhne jak má, rozroste se nám stádo hned o čtyři prcky. Adéla je březí po Ray of Light, Aircraft a Zaawist po Normenovi a Galilea by nám měla nadělit našeho historicky prvního barevného painta. Takže jestli někdo takhle na přelomu března a dubna pojedete ráno přes Lipinu a bude se vám zdát, že jste viděli blížit se k cestě parašutistu, vězte, že jsem to já, v lyžařské kombinéze a se dvěma spacákama kolem krku, kterak se vracím ze své noční mise ve stáji pěkně zpátky do domečku, abych mohla pokračovat v další práci. Už před koncem roku jsme začali s našimi koňskými mladíky Zacharym (toho jsme na podzim vykastrovali, protože jeho zasněné pohledy do dálky a nesoustředění se na požadovanou práci už jednoho docela štvali) a Císařem Nerem pracovat na fyzičce pro letošní sezónu (i když kdo ví, jak to celé proběhne a bude-li za současných podmínek dosti kapitálu na podobné radovánky jako jsou dostihy, chytřejší snad budeme po vydání propozic). A protože nám napadla spousta sněhu, už i staří harcovníci Adebretti a Lukytta pracují na plné obrátky. Našeho „pražáka“ Banzaie jsme poslali do dostihového důchodu. Ono už ho nějaké to závodění fakt nebralo, tak se nadále bude špacírovat po Lipině a okolí, případně se s ním setkáte i na jízdárně. :o) Čas letí, na nikoho nečeká, a proto jsme začali pomalinku, polehounku obsedat naše dvě miminka Almanyho a Zawarra. Kluci v pohodě zvládají první lekci – sedlo na zádech? No a co? Teď se blíží fáze dvě: Se sedlem z výběhu do stáje k večeři. :o) A jak se tak dívám, sněhu máme už půl metru, takže fáze tři – strašidlo na hřbetě na sebe nedá dlouho čekat. Kdo bude ten první šťastlivec? :o) Drahouška Achippa jsem se rozhodla opět použít coby učitele právě pro naše dva juniory a následně taktéž zařadit mezi koně výcvikově procházkové. :o) Těšte se!

Všechny akce, na které jste zvyklí letos, pochopitelně, zase budou. Den koní je plánovaný na neděli 2.června a my doufáme, že se vám u nás bude líbit alespoň tak jako v dřívějších letech. Už teď vymýšlíme program a soutěže a hry, aby vás co nejvíce pobavili a možná i malinko poučili. Co se týká táborů, tak zveřejnění termínů turnusů je na spadnutí. :o) Bude jich dost a my se už zase moc, moc těšíme, až se uvidíme s našimi starými dobrými známými a pochopitelně si rádi uděláme i nové dobré známé. :o)) Už aby bylo léto! Jediné, co mě mrzí, ale nejde to jinak, je zvednutí ceny tábora na 4100,-Kč. Není to však naše vina, nebo nějaká naše touha po strááášně velkém balíku peněz, za vším stojí ceny potravin (dobře najíst vám přece dát musíme) a taktéž elektřina, bohužel, už není za cenu let minulých a na teplou sprchu má přece nárok po náročném dni úplně každý. :o) Tak nám, našim různým akcím, našim koním a táborům s nimi zachovejte přízeň, protože věřím, že si je zase všichni náramně užijeme!

Trošku jako soukromá akce se nám zdál být loňský Hon na Myšku. Ale nám to neva, nás je moc a tak jsme v počtu 22 domácích jezdců a jeden host vyrazili za teplého a slunečného podzimního počasí na ještě krásnou vyjížďku. Tentokrát ne do hor, ale směrem po proudu potoků a potůčků vyzkoušet krásnou novou „cvalovku“ v délce asi 1400 metrů po měkkoučkém távníčku. :o) No nádhera!

Když k tomuto všemu připočítáme každodenní péči o koně, výcviky, vyjížďky s našimi klienty, víkendové výjezdy na dostihy, různé vyřizování, zařizování, papírování, převozy koní (ten můj řidičák na vozík, kdy jsem si původně myslela, že se možná tak popovezu do Slušovic na rychlé práce, se stal mojí skoro noční můrou přesně v okamžiku, kdy jsem jeden den ráno frčela do Pardubic s návratem okolo desáté v noci a další den vyrazila opět, tentokrát do Bratislavy s návratem za tmy a to všechno s posádkou chrápající a chrnějící od chvíle, kdy nastartujete auto, přesně do chvíle než jim: zastavíte na čůrání, na jídlo, na závodišti a v opačném gardu při cestě domů před stájí, kdy je třeba složit koně) Ještě že mě za volantem nebere spaní! :o)))

Tak abych ty staronové novinky nějak uzavřela. Koní máme aktualně 36. Z toho ficiální dostiháky 4, dva mimíny chystající se do koňské školy, 4 březí klisny, 4 důchodkyně (k naší malé Sáře, Borbele a Salvatoře na zimu přibyla 20-ti letá teplokrevná Hiris, která má artrózu snad ve všech kloubech v těle), sečteno a podtrženo – koní výcvikových a vycházkových máme momentálně k dispozici 22. :o) Kdo to má všechno živit?! :o)))

Komentáře

Komentáře