9.2.2010

Bysomanova

9.2.2010

Dnes to bude půl na půl. Něco ze soudku smutného i veselého. Tak ať to máme za sebou. Všichni víte, že zakladatelka naší ÚŽASNÉ „G“ rodinky Giovanna posledních pár let trávila na Slovensku u Renči a Štefana. A právě tam v neděli spadla ve výběhu a zlomila si stehenní (psala Renča) kost a musela být uspána. Je mi to moc líto, protože Giova byla můj první úplně vlastní kůň. Tak jen doufám, že jsme si už vybrali všechny smůly smůlovaté na celý rok dopředu.

V poslední době se naší oblíbenou nedělní zábavou stal (jak jinak v zimě a na sněhu) skijöring. :o) Je to prostě paráda. Jen nesmíte mít na nohou místo lyžáků středověký mučící nástroj zvaný „španělská bota“ jako například já minulou neděli. :o) Naprosto chápu, že mučení nešťastníci přiznali, při použití tohoto vynálezu, všechno možné i nemožné na celém světě. A víte, co vznikne, když se do sáněk naložených sedly, lonžkami, dekami, uzdečkami, lyžáky, … „zapřáhnou“ naše dvě „obryně“ (při troše dobré vůle i 155 cm vysoké) Táňa a Peťa V.? No přece dvojspřeží shetlandských poníků! :o) A víte, co má na mysli blondýna, když vám sdělí, že má chuť na TARANTULE? :o) Teda TORTELINY? Pochopitelně, že by si dala PIKANTULE. :o)))

A protože máme opravdu dost sněhu a případný pád by měl přistání jako do peřin, pustili jsme se do obsedání našeho miminka Achippa zvaného Čip. Se sedlem na zádech se smířil už dávno, tak jsme mu tam přidali Peťu M. Jen na chvilku. :o) Byl moc hodný, ale je to fakt takové děcko, že si chtěl pořád hrát. S vodítkem, na kterém ho Kamča vodila, s bočnicí sedla, s Petinou nohou a pokaždé, když šel kolem koně, tak se stavěl na zadní tak nějak stylem „pojď si hrát“. :o) Peťa všechno useděla a Čip dostal po čtvrt hodince zasloužené volno. Ne tak naše pilotky. Ještě jsme si dovolily otestovat paměť našich chovných klisen a tak jsem vyházela holky na Galileu, Adélu a Zaawist. Všechno proběhlo nečekaně naprosto v klidu. Kobylky šlapaly jakoby ani neměly skoro dvouletou pauzu. Prostě pohodka.

Zato nečekané množství pádů se nám urodilo při tréninku našich závodníků. Nejdříve si i s Krtkem ustlala na zemi Alča, když Krtkovi podjely ve cvalu ve sněhu na přimrzlé terénní vlně přední nohy (až pod ty zadní) a my jsme hned měli bombošku a šampus. :o) Jenže pak nám začalo foukat a nafoukalo nám to na pastvině pěkné závěje. A šli jsme zase cválat. A Banzaj se tak nějak zapíchnul (na chvililililinku) v té závěji a my jsme na delší chvilku viděli Tánin zadek Bajzovi nad hlavou. A ten zadek chvíli visel nad koníkem a v momentě, kdy se dostal i nad hlavu své majitelky, bylo jasné, že dál bude Bajza pokračovat sám. A taky že jo! Banzai pokračoval nerušeně ve cvalu pod les, Táňa vytvořila při dopadu do závěje sněhovou bouři a (při její výšce) po pás ve sněhu se brodila proti kopci pro své opuštěné vozítko. :o) A někteří se smáli. A taky na ně došlo. A hned ve druhém kole. To došlo k havárii na tom samém místě, jen aktéři byli jiní. A to Peťa M. s Krtkem. A taky šla (jen do půl stehen) ve sněhu pod les. Ten sám případ. :o) Víte jak, ne jen koně se musí v zimě nadýchat! :o) Jen ještě něco vymyslet na Áňu, ta se ještě neprošla. Teď má zase tři dny sněžit… Mňam, to bude dobrůtek! :o)

No jo, sněžit. Ale my si máme zase znovu jet hrát na filmové hvězdy. Ve čtvrtek máme v plné sestavě 4 koní (těch nejpěknějších) Aircraft, Adebretti, Lukytta a Krtek jet do Bystřice pod Hostýnem natáčet dražbu koní pro seriál Znamení koně. Tak doufám, že to sněžení nebude moc vážné. No a taky jsme se dnes byli podívat na nový přírůstek naší stáje. Zase je to jeden z mých vyhlášených dobrých skutků – sedmiletý strakatý poník. :o) Bude potřebovat lehké úpravy a opravy, ale myslím, že to s ním půjde.

Komentáře

Komentáře