Letošní jarní akce se nesla v duchu žáru třiceti stupňů, proti němuž by i vysoká pec k tavení železa byla hotová Sibiř. A ačkoli jsme se všichni (včetně neúnavně jízdychtivých dětí) statečně vařili ve vlastní šťávě, můžeme letošní pohodovou slavnost zhodnotit jako „dočista zdařilou“ (nejmenovaný zdroj).
Velkým překvapením letos byly skvěle navžené a designersky propracované stájové stejnokroje v barvách jak jinak než zářivě žlutých. Nápis „Stáj Lipina“ na zádech dotyčných příslušníků byl dotažen nejmenovanou iniciátorkou tohoto nápadu (všichni víme, že se jmenuje Lenka) s geniální invencí k dokonalosti.
Dychtivý Tom opět zazářil na „tankovi“ Myšce, dech nám ale nejvíce braly mladé jezdkyně našeho rozrůstajícího se Hucul-klubu: Míša na poničce Arance, Klára na ryzce Malé Sáře a Kája na úchvatném ryzáčkovi Hříbkovi. Tři mladé slečinky se svými poníky tvořily oku lahodící dokonalé dvojice, jakoby se k sobě do páru jezdec-kůň narodily.
Soutěž o prázdninový pobyt u koní se nesla v duchu hesla „Staráme se o koně“ a děti si mohly vyzkoušet rozpoznat opravdové nářadí do stáje, vybrat koním pokrm či vyčistit si živého koně.
Nechyběl Lenčin voňavě lahodný guláš, pohodové písničky Bobra a Motýla se romanticky linuly ze seníku, děti se vozily na koních jako o život, po vůni chutných klobásek se každému hladovci sbíhaly sliny a Františkovy speciálně vychlazené limonády tišily žízeň všem horkem sežehlým návštěvníkům.